Anatomie

Dvě síně a dvě komory

Anatomicky i funkčně je srdce rozděleno na čtyři oddíly – pravou síň a komoru a levou síň a komoru. V síních se hromadí krev přitékající do srdce. Komory slouží k vypuzení krve ze srdce. Krev z těla se vrací do pravé síně a následně do pravé komory. Ta přečerpává krev do plic. Okysličená krev z plic se vrací do levé síně, aby byla poté levou komorou pumpována do těla.

Vstupy a výstupy

Srdce je napojeno na systém cév – tepen a žil. Cévy, kterými krev vstupuje do srdce, se označují jako žíly. Cévám, kterými krev srdce opouští, se nazývají tepny.

• plicní tepna
  • přivádí krev z pravé komory do plic
  • jediná tepna v těle, která i za běžných okolností vede odkysličenou krev

   

• aorta
  • odvádí krev z levé komory do těla
  • největší tepna v těle

   

• věnčité tepny
  • odstupují z aorty v blízkosti aortální chlopně
  • zásobují krví s kyslíkem a živinami vlastní srdeční sval

   

• plicní žíly
  • přivádějí okysličenou krev z plic zpět do srdce (levé síně)
  • 2 zvlášť z pravé a 2 zvlášť z levé plíce

   

• duté žíly
  • horní dutá žíla pro krev z hlavy, krku a horních končetin
  • dolní dutá žíla pro krev ze zbytku těla

Chlopně

Pravá a levá síň a pravá a levá komora jsou od sebe odděleny za normálních okolností nepropustnými přepážkami. Komunikaci mezi síní a komorou zajišťují srdeční chlopně. V srdci lze najít chlopně celkem čtyři. Kromě již zmíněných je třetí na výstupu z pravé a čtvrtá na výstupu z levé komory.

• trikuspidální chlopeň – mezi pravou síní a pravou komorou

   

• pulmonární chlopeň – mezi pravou komorou a plicní tepnou

   

• mitrální chlopeň – mezi levou síní a levou komorou

   

• aortální chlopeň – mezi levou komorou a aortou

Chlopně působí jako jednocestné ventily. Dovolují průtok krve jen jedním směrem. Opačnému toku brání zaklapnutím svých cípů.


 

Srdeční činnost

Dokonalá pumpa

Každou minutu vašeho života se srdce v klidu přibližně 70krát stáhne a přečerpá přitom 5 litrů krve. V případě potřeby dokáže tento objem ještě až pětinásobně zvýšit. Sedmdesátileté srdce tak má za sebou už více než 2,5 miliardy stahů, kterými přečerpalo přes 220 milionů litrů krve.

Systola a diastola

Bušení srdce vypadá na první pohled jako jednoduchá opakující se činnost. Ve skutečnosti jde o vysoce koordinovaný sled akcí, které se v srdci odehrávají.

Srdeční akce se rozděluje na dvě základní činnosti:

• uvolnění (diastolu),
• stah (systolu)

V průběhu diastoly je srdce relaxováno a síně a komory se plní krví. Před koncem diastoly se síně stáhnou a naplní komory. Vzápětí dojde ke stahu (systole) komor a vypuzení krve ze srdce. Celý koloběh uvolnění a stahů se opakuje.

Ventily

K správnému směru proudění krve slouží ventily – chlopně. Na počátku stahu srdečních komor dochází k uzávěru trikuspidální a mitrální chlopně. Díky tomu teče krev ze srdečních komor pouze do plicnice a aorty. Poté se situace obrátí, uzavře se naopak pulmonální a aortální chlopeň. Tím je zabráněno toku vypuzené krve zpět do srdce. Zdravé srdeční chlopně se otevírají a uzavírají koordinovaně se srdeční činností.

Bez energie to nejde

Srdce ke své činnosti potřebuje i v klidu značné množství živin. Společně s mozkem patří k největším „hladovcům“. Z krve, která protéká věnčitými tepnami, si odebírá až 80 procent kyslíku. Zatímco u jiných orgánů obvykle nabídka krve vysoce převyšuje poptávku, srdci kvůli vysokým nárokům nezbývá moc rezerv. Zvýšenou potřebu kyslíku dokáže uspokojit jen vyšší průtokvěnčitými tepnami.

Převodní systém

Funkci srdce jako pumpy zajišťuje tzv. převodní systém srdeční. Jde o zvláštní buňky, které dovedou lépe než ostatní tvořit a vést vzruchy. Vedením vzruchu sítí převodního systému dochází k podráždění okolních svalových buněk a změně jejich elektrického napětí. Díky tomu dostávají jednotlivé části srdce pokyn ke smrštění.

Převodní systém tvoří:

• sinoatriální uzel (SA),
• atrioventrikulární uzel (AV),
• Hisův svazek (HS),
• pravé a levé Tawarovo raménko,
• Purkyňova vlákna.

Vzruch vyvolávající srdeční činnost za normálních okolností vzniká vždy v SA uzlu, umístěném v pravé síni. Počet vzruchů generovaných v SA uzlu za minutu proto odpovídá srdeční frekvenci. Takovému normálnímu rytmu se říká sinusový. Z SA uzlu se vzruch šíří převodním systémem na obě síně, až dorazí k AV uzlu, umístěnému v síňové přepážce v blízkosti trikuspidální chlopně. AV uzel převede vzruch na Hisův svazek a dále do Tawarových ramének a Purkyňových vláken v průběhu obou komor. Podrážděním okolních svalových buněk dochází ke stahu.

Po průchodu vzruchu a stahu se buňky relaxují až do dalšího vzruchu. Tak se to opakuje stále dokola.
 

Krevní oběh

Srdce a cévy tvoří dohromady krevní oběh. Z funkčního hlediska můžeme oběhový systém dělit do 4 podsystémů.

Tepenný oběh

Tepny jsou cévy, které vedou krev směrem od srdce. Zdravé tepny tvoří měkké a elastické „potrubí“. Jejich unikátní stavba jim dává schopnost roztažení a stažení. Díky tomu po nich postupuje tepová vlna od srdce a umožňuje oběh krve. Z hlavních tepen odstupují větve k jednotlivým orgánům a částem těla. Tyto větve se dále rozpadají do mnoha dalších.

Žilní oběh

Jako žíly se označují cévy přivádějící krev směrem k srdci. Jejich stěna je v porovnání s tepnami tenčí. Přesto mají schopnost roztáhnout se podle množství protékající krve. Tenké žilní větve se slévají do větších kmenů, aby nakonec vytvořily horní a dolní dutou žílu.

Kapilární oběh

Kapiláry jsou nejtenčí cévy v těle. Jsou včleněny mezi tepny a žíly. Na úrovni kapilár probíhá vlastní výměna živin, kyslíku a odpadních produktů mezi krví a tkáněmi. Děje se to díky unikátní stavbě stěny kapilár. Jejich tenká membrána umožňuje přestup látek do z krve do tkání a zpět z tkání do krve.

Plicní oběh

Oběh krve mezi srdcem a plícemi zajišťují tepny i žíly. V tomto případě je však charakter protékající krve opačný. Tepny ze srdce vedou krev, která se vrátila z těla a obsahuje jen málo kyslíku. Na úrovni plicních kapilár dojde k okysličení krve a vyloučení oxidu uhličitého. Po okysličení odtéká krev z plic žílami zpět do srdce. Žíly v tomto případě vedou krev bohatou na kyslík.