Novinky z webu 3
Prehypertenze – a riziko začíná
Drží se váš krevní tlak na „ještě přijatelných“ hodnotách? Jak se ukázalo, není to žádný důvod k optimismu. Sice platí, že čím je vyšší krevní tlak, tím je vyšší riziko nemocí srdce a cév včetně cévní mozkové příhody, toto pravidlo ovšem začíná platit již u hodnot krevního tlaku, které byly dosud považovány za normální.
Vyšší, ale normální
V roce 2003 byl do medicíny zaveden nový termín, tzv. prehypertenze. Je tak definován systolický krevní tlak mezi 120 a 139 mmHg a/nebo diastolický tlak mezi 80 a 89 mmHg naměřený alespoň dvakrát během dvou nebo více návštěv lékaře. Prehypertenzí trpí celosvětově asi 30 % populace. Američtí vědci představili studii, ze které vyplývá, že i lidé s prehypertenzí mají zvýšené riziko cévní mozkové příhody, a to dokonce o 55 %, než lidé s tlakem nižším. Pro upřesnění – za hypertenzi, tedy vysoký krevní tlak, se označují hodnoty od 140/90 mm rtuťového sloupce (mmHg).
Všem stejným metrem
Na zvýšené riziko cévní mozkové příhody u lidí s prehypertenzí nemá vliv pohlaví, rasa ani to, zda má člověk vyšší systolickou, nebo diastolickou hodnotu. Ukázalo se, že ideálním systolickým tlakem je 115 mmHg. Při každé vyšší hodnotě se již zvyšuje riziko mozkové příhody a dalších chorob srdce a cévního systému. Dnes se léky snižující krevní tlak podávají pouze u hypertenze. A zatím neexistují studie, které by prokázaly, zda by léky na vysoký tlak podávané u lidí s prehypertenzí také snižovaly riziko cévní mozkové příhody a dalších chorob.
Žijte zdravěji!
Každý by si měl nechat pravidelně měřit krevní tlak. Ve chvíli, kdy se jeho hodnoty přiblíží k prehypertenzi, měl by se zamyslet nad svým životním stylem a změnit ho, aby snížil riziko těchto chorob, které mohou skončit trvalým postižením nebo i smrtí. Dnes jsou totiž již velmi dobře známá rizika vysokého krevního tlaku, která jsou ovlivnitelná životním stylem. Patří mezi ně:
- nadváha a obezita,
- nedostatek pohybu,
- nadbytek tuků ve stravě,
- kouření a přemíra alkoholu.
Látky získané z medvědí žluče pomáhají udržovat správný srdeční rytmus
Uměle vyrobené sloučeniny, které se přirozeně nacházejí také v medvědí žluči, by mohly v budoucnu pomáhat lidem se srdeční arytmií.
Nový lék s dlouhou tradicí
Takzvaná ursodeoxycholová kyselina (zkratka UDCA) obsažená v medvědí žluči patřila mezi látky využívané v postupech tradiční čínské medicíny. Avšak i moderní lékařství využívá tuto látku, dnes již synteticky vyráběnou, ke snížení produkce cholesterolu a rozpouštění žlučových kamenů. Nové vědecké studie nyní naznačují, že dlouho známá sloučenina může mít i další využití – v léčbě poruch srdečního rytmu.Podle vědců působí UDCA na patologické buňky v srdci, které narušují správný srdeční rytmus. Tyto buňky se nacházejí například u lidí po prodělaném infarktu myokardu, ale jako vrozená porucha i u dosud nenarozených dětí.
V současné době se UDCA využívá především v léčbě městnání žluči u těhotných žen, což je stav, který je spojen s vyšším rizikem srdeční arytmie a náhlého úmrtí jejich plodu. UDCA snižuje hladinu škodlivých žlučových kyselin, které se hromadí v matčině krvi a odtud skrze placentu přecházejí také do krve jejího dítěte.
U lidí po infarktu se znovu objevují „dětské“ buňky
Patologické buňky v srdci, které narušují správný srdeční rytmus, se nacházejí v srdeční stěně vyvíjejícího se plodu, ale krátce po narození kompletně vymizí. Mohou se však znovu objevit po mnoha letech, když někdejší novorozenec prodělá infarkt myokardu. A stejně jako u dítěte v děloze, i u dospělého člověka narušují tyto buňky srdeční rytmus a ohrožují ho náhlou smrtí. Právě na tyto buňky by měla podle vědců pozitivně účinkovat UDCA původem z medvědí žluče.Podle odborníků nově provedené studie usvědčují patologické buňky v srdci z podílu na vzniku specifických srdečních arytmií. Jsou to právě tyto buňky, na které se v budoucnu zaměří pozornost lékařů a prostřednictvím kterých bude snad možné v budoucnu příznivě ovlivnit život malých i dospělých pacientů s poruchami srdečního rytmu.
Čokoláda prospívá mozku i srdci
Podle statistik trpí každý pátý člověk na světě metabolickou poruchou, která zvyšuje riziko rozvoje cukrovky a kardiovaskulárních onemocnění. O to překvapivějším zjištěním je fakt, že v prevenci těchto chorob může pomoci obyčejná čokoláda. Vědci přišli s tvrzením, že denní konzumace této pochutiny pozitivně ovlivňuje rizikové faktory srdečních příhod.
Dobrá v jakékoliv podobě
Ze závěrů studie prezentovaných na kongresu Evropské kardiologické společnosti (ECS) letos v Paříži vyplývá, že lidé, kteří pravidelně konzumují čokoládu, mají o 37 procent nižší riziko kardiovaskulárních chorob a o 29 procent nižší riziko mozkové příhody než lidé, kteří se čokoládě vyhýbají. Prospěch čokolády hodnotili vědci souhrnnou analýzou závěrů 7 starších studií. Míra konzumace byla v jednotlivých případech hodnocena různými metodikami, vždy se však pohybovala v rozmezí od „nikdy“ po „více než jednou denně“. Právě na tyto dvě krajní skupiny se vědci zaměřili. Výzkumy se věnovaly čokoládovým výrobkům různých forem – hořké, mléčné i bílé čokoládě, čokoládovým tyčinkám, nápojům, sušenkám i potravinovým doplňkům s obsahem kakaa.
Pěti ze sedmi analyzovaných studií se podařilo prokázat statisticky významnou nepřímou souvislost mezi mírou konzumace čokolády a výskytem metabolických poruch. Pravidelní konzumenti čokolády vykazovali nižší riziko srdečních příhod, náhlé smrti a jedinci mužského pohlaví i nižší výskytcukrovky. Zajímavým zjištěním bylo, že se všestranný ochranný účinek čokolády nejspíše netýká žen. U nich se snížení rizika cukrovky při konzumaci kakaových výrobků prokázat nepodařilo.
Blahodárné polyfenoly
Podle vědců potvrzují tyto závěry předchozí zjištění, že konzumace čokolády a kakaa má vliv na kardiometabolické poruchy. Za jejich příznivými účinky pravděpodobně stojí polyfenoly, látky přítomné v produktech z kakaa. Zvyšují biologickou dostupnost oxidu dusnatého, což může vést ke zlepšení funkce buněk tvořících vnitřní vrstvu cév (endoteliálních buněk), omezení tvorby krevních sraženin blokováním krevních destiček a dalším příznivým účinkům na krevní tlak, inzulinovou rezistenci a krevní tuky.
Jízda na kole nemocnému srdci prospívá
Cyklistika je sport, který může provozovat téměř každý, je vhodná i pro lidi se srdečními potížemi. Pokud rádi a často jezdíte na kole, děláte pro své zdraví více, než možná tušíte.
Cyklistikou proti zákeřným chorobám
Pravidelnou jízdou na kole zvýšíte svou fyzickou zdatnost, vytrvalost a svalovou sílu. Předejdete tím rozvoji ischemické choroby srdeční nebo zmírníte příznaky již vzniklého kardiovaskulárního onemocnění. Pravidelný trénink příznivě ovlivňuje rizikové faktory rozvoje aterosklerózy, včetně vysokého krevního tlaku, inzulinové rezistence, glukózové intolerance, vysoké koncentrace cholesterolu v krvi a obezity. Existují důkazy, že pravidelné sportování snižuje riziko rozvoje vážných onemocnění, jako je cukrovka druhého typu, osteoporóza, obezita, deprese, rakovina prsu a tlustého střeva. U starších lidí snižuje pravidelná fyzická aktivita riziko zranění.
Nic se nemá přehánět
Nejčastější riziko, které při cyklistice hrozí, je úraz. Zranění více hrozí obézním lidem a při příliš vysoké zátěži. U lidí s diagnostikovanou nebo skrytou srdeční vadou zvyšuje příliš intenzivní fyzická aktivita riziko náhlé srdeční smrti a infarktu myokardu. Nejohroženější jsou kardiaci, kteří na zátěž nejsou zvyklí a shodou okolností jsou nuceni k náhlému, fyzicky náročnému výkonu.
Co je dobré vědět, než vytáhnete kolo z garáže:
- intenzitu tréninku by měl každému kardiakovi určit lékař individuálně
- obecně se doporučuje trénovat denně nebo většinu dní v týdnu minimálně 30 minut
- vyhýbat se jednorázovému vysokému fyzickému vypětí
- zátěž zvyšovat postupně
- užívat ochranné pomůcky (helma na kolo)
Nikdy není pozdě začít! Sportujte s rozumem, budete se cítit i vypadat lépe, posílíte své srdce i zdraví.
Riziko infarktu je více dědičné než riziko mozkové mrtvice
Obě tyto vážné události mají tendenci vyskytovat se více v některých rodinách, ale podle vědců s větší pravděpodobností zdědíme riziko infarktu než pro mozkové mrtvice. Až dosud jsme byli zvyklí házet infarkt i mrtvici do jednoho pytle „kardiovaskulárních onemocnění“, od nynějška však bude lepší dívat se na každé z těchto onemocnění odděleně.
Infarkt máme v genech, mrtvici méně
Pravděpodobnost, že děti rodičů, kteří měli infarkt, budou v budoucnu trpět stejným problémem, je značná. Na druhou stranu pravděpodobnost mozkové mrtvice u dětí, jejichž rodiče mozkovou mrtvici měli, už zdaleka tak vysoká není. Tak to alespoň tvrdí doktor Rothwell z Oxfordské univerzity, který se svým týmem studoval rodinnou historii těchto dvou vážných a stejně tak častých onemocnění.
Mrtvice jde ruku v ruce s vysokým tlakem, u infarktu zatím nevíme
Odborníci tvrdí, že pokud od svých rodičů zdědíme sklony k vysokému krevnímu tlaku, zdědíme také o trochu vyšší riziko mozkové mrtvice. U infarktu myokardu se však věci mají podle všeho jinak a míra dědičnosti je tam ještě o hodně vyšší. Na čem je však tato dědičnost založena, odborníci zatím nevědí.
Britští vědci provedli svou studii na vzorku více než 90 tisíc lidí a z této rozsáhlé studie vyplynuly například tyto závěry:
- Mezi pacienty s akutní srdeční příhodou: 30 % mělo jednoho rodiče, který utrpěl srdeční příhodu; 21 % mělo alespoň jednoho sourozence, který utrpěl srdeční příhodu; 7 % mělo dva a více sourozenců, kteří měli srdeční příhodu; u 5 % měli oba rodiče srdeční příhodu.
- Mezi pacienty s mozkovou mrtvicí: 21 % mělo jednoho rodiče, který utrpěl mozkovou mrtvici; u 2 % měli oba rodiče mozkovou mrtvici; 8 % mělo alespoň jednoho sourozence, který utrpěl mozkovou mrtvici; 14 % mělo dva a více sourozenců, kteří měli mozkovou mrtvici.
- Riziko, že člověk bude mít náhlou srdeční příhodu, se zvyšuje 6×, pokud oba rodiče v minulosti náhlou srdeční příhodu měli. Pokud ji měl pouze jeden z rodičů, riziko u dětí vzrůstá 1,5×.
- Naproti tomu riziko mozkové mrtvice nijak výrazně nevzrůstá v případě, že mozkovou mrtvici měli v minulosti také jeho rodiče.
8 důvodů, proč se naučit relaxovat
Dny volna by měly být od toho, abyste odpočívali a eliminovali stres, který je rizikovým faktorem pro řadu nemocí, například těch kardiovaskulárních. Jakmile se naučíte relaxovat, váš organismus na tom bude podstatně lépe.
K čemu jsou dobré relaxační techniky?
Relaxace je proces, který snižuje účinky stresu a působí na mysl i tělo. Praktikování relaxačních metod vám pomůže vychutnat si lépe kvalitu života, zejména pokud trpíte srdečním či jiným onemocněním. Bylo totiž prokázáno, že například při léčbě vysokého krevního tlaku jsou relaxační metody přinejmenším stejně účinné jako klasická léčba léky.Co všechno dokáže relaxace:
- Zpomalí se vám tepová frekvence.
- Sníží se vám krevní tlak.
- Zpomalí se rychlost dýchání.
- Zvýší se průtok krve do velkých svalů.
- Sníží se svalové napětí a chronická bolest.
- Zlepší se koncentrace.
- Budete méně frustrovaní.
- Posílíte důvěru k řešení problémů.
Pokud jste tedy právě na dovolené nebo se na ni chystáte, pak používejte relaxační techniky, cvičte a dostatečně spěte, váš zdravotní stav se určitě zlepší.
Typy relaxačních technik
Obecně platí, že relaxační techniky se zaměřují na to, co vede ke zklidnění a zvýšení povědomí o vašem těle. Nezáleží tedy na tom, jakou techniku si vyberete, důležité je praktikovat ji, a to pravidelně.-
Autogenní trénink
Při této technice využíváte vizuální představivost a uvědomujete si své tělo, díky čemuž se snižuje stres. Můžete opakovat slova nebo věty ve své mysli, můžete si představovat nějaké prostředí a zaměřujete se na řízené dýchání. Tím dojde ke zpomalení tepové frekvence a uvolnění svalstva. To můžete provádět kdekoliv na dovolené, klidně i na pláži. Díky této metodě si více uvědomíte svoje tělo. -
Vizualizace
Při této metodě si vytváříte mentální obrazy, které vás uklidňují. Během vizualizace se snaže využít co nejvíce smyslů, včetně vůně, zraku, hmatu a sluchu. Pokud jste u moře, bude pro vás snazší představit si moře, jeho slanost či zvuky vlnobití. Zavřete oči a uvolněte se. - Mezi další techniky patří například hypnóza, masáže, rozjímání, taiči nebo jóga. Všechny můžete praktikovat v podstatě kdekoliv.
Středomořská strava – cesta ke zdravému srdci
Jedete na dovolenou do Středomoří? Nechte se inspirovat místním jídelníčkem. Tzv. mediteránská kuchyně je jedna z nejzdravějších. Dokáže například snížit riziko metabolického syndromu, který ohrožuje srdce a cévy.
Metabolický syndrom
Metabolický syndrom je onemocnění, kterým trpí asi třetina evropské populace a jeho výskyt se neustále zvyšuje. Je to nejčastější civilizační choroba, která urychluje aterosklerózu (kornatění) tepen a svého nositele ohrožuje poškozením srdce a cév, které může vyústit v infarkt myokardu nebo v cévní mozkovou příhodu. Metabolický syndrom patří k nejčastějším příčinám úmrtí v dnešní době.Metabolický syndrom zahrnuje několik složek:
- vysoký krevní tlak,
- cukrovku 2. typu,
- obezitu.
Středomořská kuchyně využívá mnoho zdraví prospěšných ingrediencí:
- olivový olej, který obsahuje mononenasycené kyseliny a fenoly,
- čerstvé ryby a drůbež,
- čerstvou zeleninu a ovoce,
- víno v malých dávkách,
- vyrovnané množství vitamínů a minerálů.
Léčivý olivový olej
Olivový olej obsahuje fenoly, což jsou přírodní látky, které se umí vázat na cholesterol v krvi a neutralizovat jeho škodlivý vliv na lidské zdraví. Vědci zjistili, že fenoly také v těle potlačují některé prozánětlivé geny a právě zánět je jedním z procesů, který se podílí na vzniku aterosklerózy. Vědci sledovali skupinu lidí s metabolickým syndromem, kteří každý den dostávali snídani bohatou na fenoly. Ukázalo se, že u těchto pacientů se změnilo nastavení imunitního systému, které vedlo ke snížení zánětlivé aktivity v těle a tím i ke snížení rizika poškození cév.Projezte se ke zdraví
Zkuste se tedy zamyslet, zda by váš jídelníček nepotřeboval změnu. Středomořská kuchyně je velmi chutná a svěží, možná i zhubnete a určitě prospějete svým cévám a srdci.
Infarkt na dovolené: je častější, než si myslíte
Krach cestovní kanceláře, ztracená zavazadla, zmeškaný let nebo zrušená rezervace ubytování – to jsou jen některé z častých „infarktových“ situací, které vás mohou na dovolené potkat. I když se jim vyhnete, stále ještě není vyhráno. Dovolenkové aktivity jsou často spojeny se zvýšenou fyzickou a psychickou zátěží. Ne náhodou patří akutní koronární syndromy společně s úrazy a utonutím k nejčastějším příčinám úmrtí na dovolené.
Výskyt srdečních příhod v průběhu dovolené se stal i námětem vědeckého zkoumání. Lékaři se snaží pojmenovat rizikové faktory, které ke vzniku infarktu na dovolené mohou přispívat. Kromě obvyklých kardiovaskulárních rizik (věk, pohlaví, výskyt srdečních onemocnění v rodině, kouření, vysoký tlak, zvýšená hladina cholesterolu, …) jsou za možné spouštěče srdečních příhod považovány i aktivity a situace spojené se samotnou dovolenou:
- ubytování,
- adaptace na neznámé prostředí a kulturu,
- způsob přepravy,
- počasí, extrémní teploty,
- plánování na poslední chvíli,
- stres z nenaplněného očekávání,
- zvýšená konzumace potravin a alkoholu.
Cestujte hromadně
U osob se zvýšeným kardiovaskulárním rizikem může být pro vznik infarktu myokardu rizikové cestování na dovolenou automobilem. Vysvětlením je stres z dopravních zácp a omezení a nedostatečný pohybový a pitný režim. Ostatní typy transportu jsou z tohoto pohledu bezpečnější. I ony však mají svá rizika. Při cestách letadlem trvajících déle než 8 hodin existuje díky dlouhému pobytu ve strnulé poloze, dehydrataci a nižšímu obsahu kyslíku v kabině také zvýšené riziko kardiovaskulárních příhod.K základním preventivním opatřením při cestování na delší vzdálenosti patří pravidelné zastávky nebo podnikání krátkých procházek uličkou (např. na toaletu) a dostatečná konzumace nealkoholických nápojů.
Ubytujte se pohodlně
Důležitým faktorem je i samotné ubytování. Dovolená ve stanu nebo karavanu může představovat vyšší riziko než pobyt v hotelu. To vědci vysvětlují opět stresem způsobeným sníženým pohodlím a nedostatkem soukromí. Volba optimálního způsobu ubytování ovšem závisí na individuálních potřebách a zvyklostech. Snadno si představit situaci, kdy je luxusní hotel pro „baťůžkáře“ více stresujícím prostředím než oblíbený kemp.Pozor na první dny
Ze statistik vyplývá, že k infarktu nejčastěji dochází v průběhu prvních dvou dnů dovolené. S prodlužující se dovolenou má riziko jeho vzniku klesající tendenci. Důležitá je i denní doba. K infarktům dochází typicky v ranních hodinách, v průběhu dne jejich výskyt naopak klesá, v noci je nejnižší.Dovolená pomáhá
Dovolená je obvykle obdobím, kdy chceme hodit starosti všedních dnů za hlavu. I když se nám to v případě rizika srdeční příhody nemusí ideálně podařit, dovolená má svůj význam. Řadě vědeckých studií se podařilo dokázat, že dovolená spojená s odpočinkem a relaxací riziko infarktu myokardu z dlouhodobého pohledu snižuje. Užijte se proto svoji dovolenou a dopřejte při ní odpočinek i svému srdci. Šťastnou cestu.
Máte nemocné srdce? Sledujte příjem tekutin
Pít hodně, nebo spíše málo? Máte-li nemocné srdce, pravda je někde uprostřed. Pitná voda chrání před smrtelnými infarkty a jinými kardiovaskulárními nemocemi. Ovšem platí to jen o pitné vodě, a to v přiměřené míře.
Jaké tekutiny byste měli vypít?
Pitná voda je jedinou tekutinou, kterou byste měli jako nemocní se srdcem pít. Ty ostatní už nemusí být bez rizika – ať už je to káva, čaj, nealkoholické nápoje s cukry, či ovocné džusy. Všechny tyto nápoje jsou plné rychlých cukrů a díky nim se zvyšuje koncentrace triglyceridů v krvi až o 30–50 %! A triglyceridy zvyšují riziko srdečního infarktu.Kolik vody vypít, aby srdce dobře pracovalo?
Při srdečním selhání je někdy nutné omezit příjem tekutin. Pokud vám to lékař doporučí, udržujte si přehled o všem, co jste ten den vypili, a sledujte i potraviny, které obsahují hodně vody. Lékař by vám měl sdělit, kolik tekutin byste za den měli vypít. Doporučení se pohybuje v rozmezí od 1,5 l do 2 l denně. Někdy je totiž nutné příjem vody omezit, protože nadměrné množství ztěžuje práci srdce (hůře pumpuje) a mohou se zhoršit příznaky srdečních obtíží.Na co při pití myslet
- Hlídejte všechny potraviny, které obsahují vodu (polévky, zmrzlina, led, želatina atd.), a ujistěte se, že se s jejich příjmem vejdete do denního limitu příjmu tekutin.
- Pijte pravidelně a vyhraďte si dobu, kdy budete pít, abyste nebyli v pokušení pít více, než je povolené množství.
- Pokud vás trápí žízeň, zkuste si vymýt ústa vodou nebo si vezměte žvýkačku.
- Pijte jen pitnou vodu a vyvarujte se sladkých nápojů apod.
- Omezte solení – příliš sodíku způsobuje, že tělo uchovává přebytečnou tekutinu. Stačí nasadit dietu s nízkým obsahem sodíku, někdy lékař předepíše diuretika, která pomáhají organismu zbavit se přebytečné vody.
Ani po infarktu se nemusíte vzdávat sexu
Léto, slunečné počasí, volno, vytoužená dovolená a pobyt v novém prostředí přejí často opěvovaným letním láskám. Neplatí to jen pro mladé a svobodné. Léto nabízí řadu příležitostí i k oživení milostného života partnerů, kteří jsou spolu již pěknou řádku let. Ale co když je mládí dávno pryč a kromě zkušeností máte za sebou i srdeční infarkt? Musíte na romantická léta už jen s nostalgií vzpomínat?
Zpátky se vším všudy
Po prodělaném infarktu zastihnou dříve či později každého obavy z toho, kam se bude život dál ubírat. Bude všechno jako dřív? K základním potřebám člověka patří i sexualita. Hluboko v mysli nejednoho kardiaka ale klíčí pochybnosti, jestli je milostného života ještě schopen. Často to vede ke vzniku sexuálních poruch nebo úplné rezignaci na intimní sbližování. Zbytečně. Největší překážkou není vlastní tělo (srdce), ale paradoxně samotný strach. Vědcům se již dávno podařilo dokázat, že již dva až šest týdnů po infarktu se sexuální život kardiaka může vrátit do zajetých kolejí bez výraznějších omezení.
Častým námětem hořkých anekdot je úmrtí jednoho z partnerů (přirozeně muže) při pohlavním styku. Ve skutečnosti však vzniká v průběhu sexuální aktivity jen méně než 1 procento všech infarktů. Energetický výdej při pohlavním styku se navzdory zažitým představám obvykle blíží zátěži při svižné chůzi do schodů, nesení desetikilové zátěže nebo golfové partii, při které si sami nesete hole. Zátěž působící na oběhový systém zvyšuje riziko infarktu, ale kupodivu nijak dramaticky. Toto riziko lze navíc ještě snížit vhodnou léčbou a rehabilitací zaměřenou na zvýšení kondice.
Modrý zázrak pro každého?
Některé kardiaky postihují dříve než samotný infarkt problémy v milostném životě. Problémy s erekcí trpí podle některých statistik víc než polovina mužů starších 60 let. Může přitom jít o jeden z prvních příznaků onemocnění kardiovaskulárního systému související s překážkou v krevním zásobení.
V současnosti je na trhu již celá řada preparátů řešících tzv. erektilní dysfunkci. Jejich základním účinkem je roztažení cév a zvýšení přítoku krve do příslušných partií. Pro kardiaka může mít tento účinek neblahé následky. Stejně riziková může být i kombinace s některými léky užívanými k léčbě srdečních chorob. Neplatí to však absolutně, posouzení vhodnosti konkrétního preparátu je individuální. Před užitím zázračné pilulky byste se proto měli vždy poradit se svým ošetřujícím lékařem.
Diagnóza srdečního onemocnění nebo prodělaný infarkt rozhodně neznamená konec sexuálního života. I tady však platí „všeho s mírou“. Dodržováním několika zásad si můžete zajistit bezpečné potěšení.
Zdědili jste štíhlou postavu? Stejné geny zvyšují riziko srdečních chorob a cukrovky
Někteří lidé mají dáno být štíhlejší než jiní, i pokud nesportují a jídelníček si nijak nehlídají. Může to způsobovat gen označený IRS1. Vědci ale přišli na to, že tento gen je také spojen s vyšší hladinou cholesterolu a cukru v krvi – oba tyto ukazatele jsou rizikové pro srdeční choroby a cukrovku 2. typu.
Na místě zásob záleží
Obézní lidé mají větší sklon k onemocněním srdce a cukrovce. Proč tedy gen, který je spojen se štíhlostí, zvyšuje riziko právě těchto chorob? Záleží na tom, kde je tuk v těle umístěn. Gen IRS1 ovlivňuje množství tuku v těle, ale týká se to pouze podkožního tuku. Vědci proto předpokládají, že pokud má člověk zvýšený přísun kalorií, tuk se někde v těle uložit musí, a pokud gen IRS1 brání ukládání tuku v podkoží, ten se ukládá uvnitř těla mezi orgány i přímo do nich – především do jater. Tuk uložený mezi orgány může nepříznivě ovlivňovat jejich funkci. Tento princip funguje především u mužů – těm se obecně ukládá v těle méně tuku, a jsou proto citlivější na jeho rozložení.
Vize budoucnosti
To vysvětluje, proč i štíhlí lidé trpí onemocněními, která bývají spojována převážně s obezitou, a naopak proč se některým silně obézním lidem tyto choroby vyhýbají. Je to první krok k objevení nových přístupů v diagnostice a léčbě daných onemocnění.
Tuk (ne)bezpečně uložený v podkoží
To, že jste štíhlí, tedy ještě neznamená, že jste chráněni před chorobami srdce a cukrovkou. Prevence v podobě zdravé stravy a pohybu se týká i vás. Fakt, že vám po nezdravém obědu neroste bříško nebo zadeček, může být ještě horší – tuk se totiž může ukládat právě uvnitř těla, kde ho sice neobjevíte v zrcadle, ale může vám postupně škodit a časem způsobit problémy. Zamyslete se tedy, zda nemáte rezervy a zda by nebylo možné jíst zdravěji a sportovat více. Léto je pro podobné změny ideální – čerstvá zelenina a ovoce je dostupné všude a sluníčko k pobytu a pohybu venku vybízí.
Zdědili jste štíhlou postavu? Stejné geny zvyšují riziko srdečních chorob a cukrovky
Na místě zásob záleží
Obézní lidé mají větší sklon k onemocněním srdce a cukrovce. Proč tedy gen, který je spojen se štíhlostí, zvyšuje riziko právě těchto chorob? Záleží na tom, kde je tuk v těle umístěn. Gen IRS1 ovlivňuje množství tuku v těle, ale týká se to pouze podkožního tuku. Vědci proto předpokládají, že pokud má člověk zvýšený přísun kalorií, tuk se někde v těle uložit musí, a pokud gen IRS1 brání ukládání tuku v podkoží, ten se ukládá uvnitř těla mezi orgány i přímo do nich – především do jater. Tuk uložený mezi orgány může nepříznivě ovlivňovat jejich funkci. Tento princip funguje především u mužů – těm se obecně ukládá v těle méně tuku, a jsou proto citlivější na jeho rozložení.
Vize budoucnosti
To vysvětluje, proč i štíhlí lidé trpí onemocněními, která bývají spojována převážně s obezitou, a naopak proč se některým silně obézním lidem tyto choroby vyhýbají. Je to první krok k objevení nových přístupů v diagnostice a léčbě daných onemocnění.
Tuk (ne)bezpečně uložený v podkoží
To, že jste štíhlí, tedy ještě neznamená, že jste chráněni před chorobami srdce a cukrovkou. Prevence v podobě zdravé stravy a pohybu se týká i vás. Fakt, že vám po nezdravém obědu neroste bříško nebo zadeček, může být ještě horší – tuk se totiž může ukládat právě uvnitř těla, kde ho sice neobjevíte v zrcadle, ale může vám postupně škodit a časem způsobit problémy. Zamyslete se tedy, zda nemáte rezervy a zda by nebylo možné jíst zdravěji a sportovat více. Léto je pro podobné změny ideální – čerstvá zelenina a ovoce je dostupné všude a sluníčko k pobytu a pohybu venku vybízí.
Depresí k infarktu
Fyzicky zdraví lidé trpící depresemi mají vyšší pravděpodobnost vzniku ischemické choroby srdeční, a to bez ohledu na to, jaké další rizikové faktory mohou mít.
Nejčastěji lidi postihl infarkt nebo mrtvice
Stále však ještě není zcela jasné, zda je deprese fatální i pro ty, kteří již nějaké onemocnění srdce mají. Studie se zaměřila na 6 tisíc dospělých osob středního věku, konkrétně na jejich duševní a fyzické zdraví. Ti byli sledováni po dobu 5,5 roku.
- Téměř každý sedmý člověk (14,9 %) vykazoval depresivní příznaky.
- Jeden z pěti (20 %) měl prokázanou ischemickou chorobu srdeční.
- Během sledovací doby 170 osob zemřelo na srdeční infarkt nebo cévní mozkovou příhodu (tvořily celkem 47 % úmrtí).
Kombinace deprese a srdečních potíží zvyšuje riziko smrti
U osob s ischemickou chorobou srdeční byla až 67% pravděpodobnost, že zemřou na následky nemoci, ale ještě hůře na tom byli ti, kteří kromě srdečních problémů měli i depresi. U nich byla až pětkrát vyšší pravděpodobnost, že zemřou dříve než jejich duševně i fyzicky zdraví vrstevníci.
Deprese může spustit zánětlivý proces v těle
Při zohlednění věku a pohlaví a dalších relevantních faktorů došli odborníci k závěru, že kombinace deprese a srdečního onemocnění zvyšuje trojnásobně riziko úmrtí a riziko úmrtí na infarkt nebo mozkovou mrtvici je až čtyřikrát vyšší. Biologické vysvětlení dopadu deprese na riziko smrti není stále ještě zcela jasné, ale může prý zahrnovat stimulaci zánětlivého procesu v těle nebo změny buněčné odpovědi a změn v metabolismu tuků v krvi.
Srdeční záležitosti očima medicíny
Srdce – pro jednoho představuje úžasnou krevní pumpu, pro druhého sídlo emocí a lásky. Pro všechny je ale nepostradatelné. Kdo všechno se srdcem zabývá z medicínského hlediska? Do jisté míry všechny lékařské obory, protože člověka je třeba léčit jako celek. Některé z nich ale mají srdce zcela nebo alespoň částečně přímo v popisu práce.
Kardiologie
Máte-li „problémy se srdcem“ ve smyslu obtíží s funkcí srdce jako pumpy, budete nejspíše v péči kardiologa nebo k němu budete internistou nebo praktickým lékařem odesláni na konzilium. Kardiologie je obor spadající pod vnitřní lékařství („interna“) a zabývá se neoperačním léčením srdečních obtíží, zejména chronického selhávání srdce, stavů po infarktu myokardu a obecně všemi chorobami srdce, které lze ošetřit bez skalpelu.
Kardiochirurgie
V tomto oboru skalpel přichází ke slovu velmi často, neboť se jedná o chirurgický obor. Kardiochirurg vás ošetří, pokud potřebujete přemostit poškozené srdeční cévy lepšími cévami („by-pass“), vyměnit srdeční chlopně, transplantovat srdce či prostě cokoli v srdci odoperovat, například spravit srdeční přepážku nebo šlašinky.
Psychologie
Tento obor se zabývá srdečními záležitostmi ve smyslu srdce jako vyjádření stavu duše. K psychologovi je vhodné zajít pro radu nebo uklidnění, pokud nás z něčeho „bolí srdce“ – ze žalu, z úzkosti, ze strachu či nešťastné lásky. Léky nám psycholog nenabídne, ale tíživou nebo problémovou situaci s námi probere a pomůže nalézt řešení, nebo alespoň cestu, jak se s problémem vypořádat.
Psychiatrie
Některé srdeční záležitosti jsou tak těžké a závažné, že nášmozek sám na řešení problému nestačí, a to ani s pomocí psychologa. Pak může velmi účinně pomoci lékař-psychiatr, který má kromě všech psychologických postupů možnost podat léky či zařídit intenzivní léčbu ambulantní nebo ústavní. Nezmění ani duši, ani srdce, ale pomůže upravit stav tak, aby bylo možné normálně fungovat a dané problémy řešit.
Nepravidelný sex může ohrozit vaše srdce
Občasná sexuální aktivita je spojena s téměř trojnásobně zvýšeným rizikem náhlé srdeční příhody. Nestává se to sice příliš často, ale existují důkazy pro to, že vystavení zejména netrénovaného organismu náhlé fyzické či emoční zátěži dokáže způsobit srdeční zástavu. Tyto výsledky přináší nová americká studie.
Nebezpečná nepravidelnost
Na rozdíl od občasné fyzické aktivity pravidelné cvičení naopak riziko kardiovaskulárních onemocnění snižuje. Nebezpečí tedy plyne hlavně z nárazové nepravidelné zátěže, kterou může představovat například sexuální aktivita či psychický stres.
Smrt může přijít nečekaně
Náhlá srdeční smrt je definována jako úmrtí způsobené okamžitou poruchou funkce srdce, přičemž oběť srdeční zástavy může a nemusí v předchozím období trpět nějakou chronickou nemocí srdce. Smrt nastává v řádu minut po prvních příznacích. Nejčastější příčinou je porucha zásobení srdce okysličenou krví při akutním uzávěru věnčité tepny.
Ochrana existuje
Faktorem, který výrazně ovlivňuje pravděpodobnost srdeční příhody při občasné fyzické či sexuální aktivitě, je množství pravidelné fyzické zátěže. Zjednodušeně lze říct, že lidé, kteří mají pravidelnou fyzickou zátěž, jsou méně ohroženi náhlou příhodou při jednorázovém nadměrném tělesném výkonu. Naopak ti, kdo jsou dlouhodobě pasivní a netrénovaní, mají riziko zvýšené.
Studie ukázala, že rozdíl v riziku byl poměrně výrazný:
- Ohrožení infarktem myokardu při náhlé fyzické aktivitě bylo až o 45 % vyšší u netrénovaných osob.
- Naopak pravděpodobnost náhlé srdeční smrti se snižovalo o 30 % za každý den v týdnu, kdy sledovaní pacienti vykonávali nějakou zvýšenou tělesnou činnost.
- U 90 % obětí náhlé srdeční smrti bylo nalezeno kritické poškození dvou či více hlavních větví věnčitých tepen.
- U dvou třetin osob byly nalezeny jizvy po předchozích prodělaných infarktech.
- U mladých pacientů byla obvykle přítomna nějaká další (například vrozená) anomálie, v některých případech mohly být na vině užívané léky nebo ilegální drogy.
Česnek pomáhá chránit srdce diabetiků
Ochranný účinek česneku na srdeční a cévní soustavu znali již naši předci. Nyní jeho blahodárné účinky potvrzují i vědecké studie. Česnek si dokáže poradit i s nejčastěji se vyskytující poruchou srdce u pacientů s cukrovkou, tzv. diabetickou kardiomyopatii.
Diabetická kardiomyopatie je forma chronického srdečního selhání, která se někdy vyčleňuje jako samostatná jednotka.
Zrádná nemoc
Cukrovka zasahuje do metabolismu cukrů, tuků i proteinů. Vzhledem k tomu, že metabolismus probíhá ve všech buňkách tkání a orgánů našeho těla, není srdce výjimkou.Urychlené kornatění tepen a přestavba srdečního svalu vedou ke zvýšenému riziku jeho selhání:
- Zvýšení podílu červených krvinek s navázaným cukrem o 1 % vede ke zvýšenému výskytu infarktu o 14 %.
- Riziko vzniku cévní mozkové příhody se zvedne o 12 %.
- Výskyt chronického srdečního selhání (diabetické kardiomyopatie) až o 16 %.
Srdce „cukrovkáře“ v ohrožení
Riziko selhání srdce je u diabetiků nejméně 2× vyšší než u běžné populace a příčinou úmrtí u 80 % pacientů s cukrovkou je právě onemocnění srdce. Jedná se u nich o změny na úrovni malých i velkých cév způsobené vyššími hladinami cukru a rozvoj již zmiňované diabetické kardiomyopatie. Ta postihuje a výrazně oslabuje srdeční sval jeho přestavbou.Starý dobrý česnek
Ochranu srdečnímu svalu ale může poskytnout podávání česnekového oleje. Jeho blahodárný účinek se přisuzuje antioxidantům, kterých tento olej obsahuje více než dvacet. Nezanedbatelný je také pozitivní efekt na snižování hladiny cukru v krvi. Tímto objevem odborníci rozšířili svá doporučení týkající se používání česneku v našem jídelníčku o další okruh onemocnění.
- Zvýšení podílu červených krvinek s navázaným cukrem o 1 % vede ke zvýšenému výskytu infarktu o 14 %.
- intenzitu tréninku by měl každému kardiakovi určit lékař individuálně
